Search
Close this search box.

Každý ať si krmí svou opičku

Většina z nás, vedoucích pracovníků, má pocit, že mnoho věcí musí dělat za své podřízené. Je to správně?
průměrná doba čtení:
10 min.
Většina z nás, vedoucích pracovníků, má pocit, že mnoho věcí musí dělat za své podřízené. Je to správně?
průměrná doba čtení:
10 min.
cílová skupina:
Koučink ve firmách

Moc si přejeme mít samostatné, odpovědné pracovníky. Ty, kteří mají mnoho skvělých nápadů, chuť do práce a týmového ducha. Ve většině případech takové zaměstnance máme, jen náš přístup jim v projevení výše uvedených věcí brání.

Byl jednou jeden unavený manažer

Setkala jsem se na kurzu Business Performance Coach s manažerem, který byl moc unavený. Měl své práce dost. Více jí ale dělal i za své podřízené. Ti si chodili pro řešení, když si nevěděli rady a neplnili zadané cíle. Když neplnili zadaný cíl, přišli za šéfem a řekli: šéfe, potřebuji poradit, nevím jak dál. Manažer se nadechl a z posledních sil generoval nápady, jak situaci řešit. Radil a radil. Jenže co se nestalo.

Za týden přišel podřízený znovu a sdělil svému nadřízenému, že přes veškerou snahu, ani nyní rady šéfa nepomáhají. Manažer se opět nadechl a začal vymýšlet další a další varianty. Spokojený zaměstnanec opět odešel. Vyzkoušel, co manažer řekl, a přišel znovu se stejným výsledkem: šéfe, zase to nefunguje.

Sto opiček je na jednoho manažera trochu moc, ne?

Každý z nás má mnoho úkolů. Můžeme si je představit jako malé opičky, které nosíme na zádech a stále se o ně staráme. Tyto opičky mají i naši podřízení. Velký rozdíl je v tom, že manažer nemá za kým jít. O své opičky se musí postarat sám. Nemá je na koho přehodit. Zaměstnanci mají svého šéfa. Když si s opičkou neví rady, jdou za šéfem a opičku na něho přehodí. Šéf vymýšlí, co s ní. Buď ji nakrmí sám a úkol vyřeší. Nebo ji nakrmí a spokojenou s plným bříškem přehodí na svého zaměstnance. Ten s hladovou opičkou zase přijde zpět, když si s ní neví rady.

A tak mnoho manažerů má na zádech nejen své opičky, ale i opičky svých zaměstnanců.

Kdy je dobré si na GROW vzpomenout?

Myslíte si skutečně, že podřízení výše uvedeného manažera vyčerpali všechny možnosti jak úkol vyřešit? Kolik asi času nad řešením strávili? Nebo zvolili příjemnější variantu, ve které za ně vše vymyslí někdo jiný? Jakou variantu byste zvolili Vy, když byste věděli, že se za Vás bude namáhat někdo jiný? Nejspíš variantu číslo 2. Není se co divit. Učili jsme se tomu celý život. Když si nevíme rady, někdo nám přece poradí.

Dnešní doba vyžaduje vysoký výkon, rychlost v plnění cílů a pružnou reakci na vnější změny trhu. Proto výše uvedený model řízení musíme, ať chceme nebo nechceme nahradit jiným. Ze závislých, v mnoha případech samostatně nemyslících zaměstnanců (které jsme si tak vychovali) musíme vychovat pružné motivované zaměstnance, kteří se svou odpovědností budou podílet na chodu celé firmy. Dobrá zpráva je, že lidé dokáží samostatně myslet. I přesto, že to možná dlouhou dobu nedělali, jsou toho schopni.

Rozdejte úkoly a motivujte

Zadejte jim úkol, zvyšte jejich sebedůvěru. Ukažte jim, že oni jsou ti nejlepší, kteří si s daným úkolem poradí. Dejte jim najevo, že jim v zadaném úkolu věříte. Odpovědnost za výsledek nechte na nich. Dejte jim prostor k přemýšlení. Určitě jsou schopni vymyslet ještě lepší varianty řešení, než jejich manažeři. V případě, že si neví rady a přijdou za Vámi, zmapujte co vše už v daném úkolu udělali. Budete tak vědět, zda a do jaké míry se řešení věnovali. V případě, že jim budete chtít pomoci, jim dejte možné varianty řešení, ať si oni sami vyberou, kterou si zvolí. Anebo ještě lépe, ať další varianty vymyslí sami a případně je přijdou zkonzultovat.

Ve většině případech Vaše varianty jim ukáží jiný úhel pohledu. Vyvedou zoufalého zaměstnance ze slepé uličky a nastartují opět jeho motivaci hledat další možnosti řešení.

Nadřízení jsou samozřejmě od toho, aby svým zaměstnancům pomáhali s řešením, inspirovali je a motivovali. Ale pouze když vědí, že podřízení skutečně nejsou sami schopni se posunout dál. Ve většině případů, jak Vám praxe ukáže, schopni jsou. Jen se musí zbavit návyku, že je jednodušší přijít za Vámi.

Každý nakrmí svoji opičku sám

To znamená: řekněte zaměstnanci, že má hezkou opičku, pohlaďte ji, ukažte varianty, jak ji může sám nakrmit, a nechte ho s ní odejít pryč z Vaší kanceláře. Je to přece jeho opička, a Vy máte svých dostatek.

Je to jednoduché a velice funkční. Když udržíte své rady na uzdě, do budoucna se Vám to vyplatí a budete se moci věnovat své manažerské práci. Navíc tím využíváte koučovací přístup, který má za cíl zvyšova Důvěru, Uvědomění a Odpovědnost (DUO).

Přeji Vám rychlé výsledky a co nejméně cizích opiček.

Více informací naleznete v knize Koučování od Sira Johna Whitmora. Je k dostání u nás v Koučink Centru nebo v každém dobrém knihkupectví :-).
11.02.2021

Sdílejte tuto stránku…

Facebook
Twitter
WhatsApp
Email
Každý ať si krmí svou opičku
Autorkou článku je
Lenka Zelingrová
Lenka Zelingrová

Jsem externí koučka jednotlivců. Moje zaměření je na výkonové koučování manažerů, jednatelů a majitelů firem, koučování změny kariéry, koučování rozvoje manažerských dovedností, koučování sportovců – zaměření na práci se stresem a rozvoj sportovních dovedností.

Co mě přivedlo ke koučování? Využití koučinku a koučovacího přístupu v praxi. Je to jeden z mála nástrojů, který se zaměřuje přes výsledky na spokojenost jednotlivce ve všech oblastech jeho života. Koučink je rychlý, účinný. Poskytuje klientům svobodu v přemýšlení, ale zároveň vyžaduje disciplínu a zaměření na cíl.